Uchlastali se, ufetovali, zabili nebo byli zabiti


Sedím v tramvaji a jako každý druhý civím nepřítomně před sebe. Pak se zaměřuji na lidi ve snaze udržet své oči otevřené a neusnout. Mou pozornost upoutává dívka při těle, která si s důležitým výrazem hrála s mobilem. A co víc, zatímco já se pařila v tílku ona měla zimní bundu.
Mé ego má sklony k okamžitému vzrůstu  do obřích rozměrů, pokud je v blízkosti někdo jako ona. Tak nějak mě baví, když se v mé přítomnosti lidé, kteří mi nesedí, cítí  nepohodlně. Najednou mi v hlavě probleskla ale myšlenka, že možná pod těma rukávama má co schovávat. Třeba nahromaděnou bolest, kterou ji způsobují lidé, jako já.
Tady vidíte paradox mé rozdvojené osobnosti. Jednou možná do toho blázince dojdu dobrovolně.

Nechci psát článek ve kterém bych soudila lidi za to, že soudí lidi, protože soudit lidi je špatné.

Zaprvé, nedává to smysl.
Zadruhé, píší to blogerky, o kterých si myslím své (ačkoli jsem si tím také prošla a možná právě proto).
Zatřetí, protože sama jsem se nikdy neřezala. Snad jen jednou, když to bylo cool (smích) a ani jsem se skutečně neřízla.
A na závěr, protože si myslím, že se to ode mně ani neočekává. Je to slabost litovat slabších a "rozumět" jim.

Dnes jsem měla první hodinu managementu. Jaký je takový manager, který je podle měřítek společnosti považován za relativně úspěšného člověka?
Máme jakési čtyři druhy uvažování (prý). Racionální, obrazné, emoční a fantazijní. Správný, úspěšný manažer má uvažovat racionálně a mít dost fantazie a obrazotvornosti, ale prokrista žádný emoce.
A teď tu máme nešťastného umělce. Co si chudák píše svoje básničky a maluje obrázky. ty nejlepší díla dle mého vychází z těch nejsilnějších emocí. Láska, nenávist, strach, vztek. Takže si to vezměme. Fantazie, obrazotvornost, emoce. Zhoubná kombinace. Ano, můžete namítnout, že muzikanti jsou také umělci. Když si vezmeme tedy spíše ty starší. Současná hudební scéna již totiž pojem muzikant nezná, tam jsou jenom zpívající ikony. Ale ano, muzikanti mají peněz kolikrát více než takový manažer, když se prosadí. Ale o penězích to asi taky nebude. Vezměte si, jak většina skončila? Uchlastali se, ufetovali, zabili se a nebo je někdo zabil.
Emoce jsou slabost, která nás činí nedokonalými.

Jděte si tvrdě za svým. Bez emocí.
Milujte. Bez emocí.
Radujte se. Bez emocí.
A pak třeba budete šťastní.

4 komentáře:

  1. já nevím čím to je, ale tvoje články mě vždycky úplně vtáhnou, neskutečně se mi líbí a ve většině věcí s tebou sohlasím :) jinak rozdvojenou osobnost mám celkem taky, takže tak :D

    jo, a kdyby tě to zaujalo, tak jsem tě nominovala na Liebster award, koukni na to, pokud budeš chtít! ;)

    http://mon-monde-merveilleux.blogspot.cz/2013/09/liebster-award.html?showComment=1378668013758#c3244619333059754412

    OdpovědětVymazat
  2. Naprosto boží článek, píšeš děsně chytlavě a věta "ale prokrista žádný emoce" mě zabila :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) píšu tak, jak přemýšlím a jsem ráda, že se najde i skupinka šílenců, kteří mi porozumí. :D

      Vymazat

Každý názor se počítá!