Proč je nepřípustná zmrzlina v zimě?


Měla bych pracovat. Věci do školy a psát články na krásnou, která mne již napomíná. A to je vždycky čas na to udělat si kafe, koupit si sušenky, převléci se, blbnout s makeupem, udělat si nové kafe a smutně koukat po prázdném obalu od sušenek, tancovat na Elvise, stáhnout si nové písničky, nalakovat nehty a udělat si čaj.

Pak mne z mé usilovné práce vyruší zvonící telefon, který díky vibracím začal vesele drkotat po stole. Jako by měl radost, že zase někdo volá. Že vedle mne není tak zcela opuštěn. Na druhém konci byl, řekněme,starý známý. Ptal se jak se mám, jak se daří. Poprvé po necelém roce jsem opět slyšela jeho hlas.
Chvíli jsem se zarazila. Věděla jsem o tom člověku snad všechno. Ať už jsem chtěla nebo ne. Kolika cukry si sladí kafe, jeho obličeje, které dělá když je nervózní, jeho nejoblíbenější písničku, jakým způsobem si zapaluje cigaretu, jeho výmluvná gesta,
A teď jsem ani nebyla schopna rozpoznat jeho hlas.
Stále si nemohu zvyknout na to, jak se od nás lidé pomalu vzdalují aniž by se kdy rozloučili. A tak je to koneckonců se vším. Kdy poznáme, že je čas si říct "Sbohem a ať slouží!" ?

Od Silvestra se hrabu minulostí. Doslova. Vzala jsem si krabičku vzpomínek, kde přechovávám i pitomá psaníčka, která jsem kdy dostávala. Vyhrabal se i můj deníček o 10-ti stránek (což je v mém případě rekord) z roku 2011. Tragikomický příběh vyprávějící o mém starém já, kde se na konci projevuje má lajdáckost, jelikož jeho poslední řádek končí s "vzal si mě na klín a" A copak já vím co ?
Čert to vem.
Poslouchám i písničky, které jsem našla v počítači. Až čtyři roky starý vykopávky přičemž na každou se váže vzpomínka. Listovat si něčím playlistem je jako listovat si jeho deníčkem. Všechno tam je a kolikrát upřímnější než by to kdy v deníčku bylo možné.
S každou písničkou si přehrávám stavy a střípky vzpomínek. Porovnávám co bylo a co není a co je a nebylo.

Pan Želva (profesor) s taskem bude muset počkat, do(u)dělám ho zítra a krásná už taky ten den vydrží.
Proč dělat něco dnes, když to můžeš odložit na zítřek?

5 komentářů:

  1. Proč by byla nepřípustná? Já žeru zmrzlinu celoročně :D ... Jinak to jak se nám lidé vzdalují je samozřejmě ak trošku zvláštní a smutné, ale bohužel taky normální a asi s tím nic neuděláme :/ a připoměla jsi mi, že bych si měla dopsat deník, ale mně se teď tak strašně nechce :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neboj, já taky :D
      Hele ten můj z roku 2011 je také mým posledním. A přeci jen o 10ti stránkách, je zbytečné psát si deníček, když člověk nechce.

      Vymazat
  2. Nevim proc nejdee endo bez 3G melo by jit :D ja zas oproti tobe do posilky skoro nepachnu :D to hold mame kazda neco :)

    OdpovědětVymazat
  3. Odpovědi
    1. There's just one lonely photo. And post isn't great, i think, it's just casual post. Anyway, I thought that I can speak and write czech i Czech Republic with Czech people, can't ?

      You know what's worst than mean comment? Comment from somebody who didn't even read the article.

      Love,

      PJ

      Vymazat

Děkuji za vaši reakci.