Jsi ok?



"Jdem k Bílýmu Jednorožci."
"PJ?"
"No?"
"Jsi v pohodě?"
"Jsem OK"



Sluneční brýle, vysoký podpatky, černý overal a rudá rtěnka. Aneb čtvrteční výbava do centra Prahy po probdělé noci. Znáte to, Rock'n'roll a takový ty blbosti.


A co takhle si zajít do galerie?

Andy Warhol. Osoba natolik šílená až je úžasná, že není ani třeba jej představovat. (A navíc je teď cool, co?)

"Ahoj Jime, tento telefon mi dala Sally, že s ním můžu zavolat Bohu.... ale já nevím, co bych mu řekl,... na.. vezmi si ho, ať můžeš mluvit s Bohem."
-Andy Warhol ve filmu The Doors. 
(Je mi jasný, že to pravděpodobně nikdy neřekl, ale tu scénu prostě miluju.)

Andy byl umění (moderní) sám o sobě. Ať už to byl šílenec, magor nebo buhví, co o něm kdo říká, byl jednou z nejvýznačnějších osobností druhé poloviny 20. století. Co bych bývala za to dala, kdybych měla tu šanci vyrazit si do Studia 54 nebo do slavné Factory. (A teď ne kvůli těm drogám.) 

Pak mi přišla do mailu pozvánka.

Pojď. Hele renesanční palác U Bílého jednorožce na Staroměstském náměstí, zrovna tam otevřeli velkou výstavu Andyho Warhola s názvem I'm OK, ale počkej, to ještě neni zdaleka to nejlepší. V rámci výstavy bude fungovat i replika Factory. Chápeš, prostě si vyzkoušíš Sítotisk a tak. Tak co? Jsi OK?

Tak hurá, třetí patro U Bílého Jednorožce- moje malá česká Factory. 
Proč se výstava jmenuje I'm OK?  „Touto frází vždy Andy Warhol začínal text na pohlednicích své matce, které jí zasílal z cest po světě,“ vysvětluje Miroslav Houška, kurátor výstavy

"Pro mě je Monroeová jen jednou z mnoha jiných. A co se týče otázky, jestli je symbolickým aktem malovat Monroeovou takovými zářivými barvami, mohu k tomu pouze říct: Šlo mi o krásu a ona krásná je; a je-li něco krásné, pak jsou to hezké barvy. To je všechno. Tak, nebo nějak tak se věci mají." -Andy Warhol


"V srpnu 62 jsem začal používat sítotisk. Metoda pryžového razítka, která mi až dosud sloužila k opakování obrazů, mi najednou připadala příliš domácká." -Andy Warhol



Metodu sítotisku si můžete vyzkoušet na čtyřech motivech. Psa, pusy Marilyn Monroe a jednobarevného nebo dvoubarevného sluníčka. 


Alba Rolling Stones, Velvet Undergroun a jiných, na kterých Andy pracoval. Růžová kráva i barevní Beatles. Plechovky i sbírka 25 litografíí Láska je růžová sušenka.
To vše (a mnohem víc) doplňují Andyho citáty, napsané na zdi.



Jinak celá výstava skutečně stojí za zhlédnutí a výmluvy, jako že jste třeba v noci vůbec nespali nebo tak na mě rozhodně neplatí.





P.S. A víte, co stojí ještě za zhlédnutí? Nějaké Andyho filmy.

P.P.S. Ne vážně, takový Kiss, kde se několik párů hodinu snaží navzájem sežrat, desetiminutový Blowjob, muž co půl hodiny jí houbu v Eat nebo přímo Warhol, jak jí pět minut hamburger, za to stojí. A to nemluvím o Vinylu, kde Andy ještě daleko před Kubrickem natočil svůj Mechanický pomeranč. A mno dalších Warholových snímků.

P.P.P.S. A jestli máte někdy pocit, že byste měli neco dělat se svým životem, vzpomeňte si na mě a na to, že já jeden celý večer koukala na všechny tyhle filmy.





1 komentář:

  1. Ppps ma dostalo najviac :D teda hneď po tom ako som dopozerala 5 minútový hamburger a 10 minútový blowjob :D

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaši reakci.