Tak moc došasný, jako jejich lásky


"A vy máte svůj gang?"
"Ne."
"A nechcete do mýho gangu?"
Aneb jak PJ vyděsila skupinku skinů. Ale to je jinej příběh, protože v poslední době jsem si všimla, že už ne jen titulek nesouvisí s článkem, teď už ani úvody. Tak jsem zkusila být cool, ale teď už k věci. 

Sedím rozvalená na obrovské pohovce v klubu mezi partičkou kamarádů svého ex, vedle svého ex. Může to znít všemožně zvráceně, ale tohle se poslední dobou stává mojí realitou pátečních či sobotních nocí."...a příští týden teda razíme zase do Nebe" Týpek pokládá pivo na stůl a obrací se na mě "samozřejmě i s tebou, ty už patříš k nám viď?"
"Nepatřim" bráním se.
"Ne?" směje se můj ex
"To je jen dočasný"
"Jak moc dočasný?" směje se další týpek.

Stalo se to tak.
Měla jsem svoje vlastní lidi. Svůj gang se kterým jsem sdílela i ta nezvrácenejší dobrodružství horeček sobotních nocí, ale co se nestalo.
Kamarádka si našla přítele. Přítele, který jí nedovoluje někam chodit v případě, že nejde taky.
"Možná je čas abys přestala každý víkend trávit venku." říká. Možná.
Další kamarádka se zamilovala.
"Je čas abys z toho vyrostla." říká. Možná.
Jiná kamarádka se zamilovala do mého kamaráda, který její city neopětoval.
"S tebou? Už nikdy." říká. Děkuju pěkně.
Kamarád nemá čas. Ne tak tiše soudí.
Další kamarád a kamarádka maj teď co dělat se svym normálním životem. Mlčí.

Jak moc dočasný to je? "Tak moc dočasný, jako lásky mých kamarádek"
"Počkat, já mam taky holku."
"Já taky."
"A já taky.
"Jo, ale u vás kluků to je jiný. Vy jdete do klubu a buď budete jen tak ležet na sedačkách nebo sbalíte nějakou holku. Vy nejste lovná kořist."
"Blbost. Můžete ty kluky poslat do háje."
"Můžem. Ale už to tak je, že jsem zbyla jen já."

Ráda o sobě uraženě mluvím, že jsem osamělý jezdec. Ale možná je vážně šas dospět.
A nebo si najít novej holčičí gang.
Možná si podám inzerát.

"Hledá se banda volnomyšlenkářských bohémů bez závazků,co rádi proflákaj svoje víkendy. Značka: YOLO"

Ale je to ve mě. Poslední dobou jsem se dala na horoskopy. Jsem střelec. Věčně vzhůru, strach ze závazků, neustálá potřeba si užívat. Je hezký mít to na co svést.
A nebo jsem prostě jen teenager, co se bojí, že jednou ze stárne a už ho nikam nepustí. Co si vyhodí kyčel při každém pokusu o tanec. Možná mám jen panickou hrůzu z toho, že mi čas utíká a už ani zítra nebudu tak mladá, jako jsem dneska.

A jak já vám nemůžu vystát zamilovaný lidi.

P.S. Protože jim možná závidim, ale to je vedlejší.

1 komentář:

  1. Taky nemůžu vystát zamilovaný lidi. A to jsem jedním z nich. Na inzerát bych ti odpověděla, kdybych nebyla z druhýho konce republiky :D. No ale vážně, taky si během posledních měsíců začínám všímat toho, že se nějak usazuju nebo co.... No, možná spíš chodím pít ve všední dny než víkendy, tak mi to tolik nepřijde. Anebo je to tím, že jsem tak vyšťavená ze školy, že oceňuji každou chvíli, kterou můžu strávit spánkem. Těžko říct. Možná vše dohromady, ale ne, nemyslím si, že by ses měla snažit "dospět".

    OdpovědětVymazat

Každý názor se počítá!